Sršeň Východní

V porovnání s domácím druhem sršní obecnou je asi o 10% menší; dělnice na délku 18-23 mm královna asi 30 mm. Kávově hnědé zbarvení kontrastuje se dvěma výraznými žlutými články na zadečku.

Přezimují oplodněné královny ve skupinkách po několika kusech většinou ve štěrbinách mezi kameny a hroudami hlíny. Jako jediný druh rodu Vespa snáší sršeň východní suché pouštní klima. Je aktivní i při teplotě 60 °C. Na začátku sezóny zakládá královna hnízdo. Buduje ho jako slepenec písečných zrnek v děrách na osluněných písčitých svazích. Podobně jako ostatní sociální vosy se nejprve stará o plod sama. Péči postupně přebírají líhnoucí se dělnice. Dává přednost bílkovinné potravě. Je dravec a mrchožrout. V oblastech plošného výskytu se stává velmi nebezpečným škůdcem včel. Jedna dělnice dokáže za den ulovit třicet až padesát včel. Silné společenstvo sršní zlikviduje během několika hodin celý včelí úl. Do svého jídelníčku řadí též rostlinné šťávy a dřeně tropického ovoce bohaté na glycidy. Proto při svém loupežném nájezdu do včelstva po konzumaci živých obyvatel odnese i med.Sršeň východní zakládá velmi početná společenství. Vůči člověku je agresivní. Nenápadné obydlí pod povrchem půdy je příčinou, že se lze snadno nevědomky dostat do nežádoucí blízkosti k hnízdu; k tomu značná početní síla tohoto druhu činí sršeň východní nebezpečnou i pro člověka. Jediným predátorem sršně je Vlha Pestrá.